Cestujete s námi – Dubrovník

Původně jsem chtěla využít taxi, nebo třeba aplikaci Uber, na cestu z letiště, protože jsem nenašla přímé spojení do hotelu. Plán jsem ale změnila hned po dosednutí v letadle. Spolucestující po pravé straně začal konverzaci, kdy jsme zjistili, že jeho kamarádka, která ho na letišti bude vyzvedávat, pojede kolem mého hotelu. Zeptal se jí, zda by mě hodila na ubytování. Souhlasila. A měla jsem luxusní odvoz do hotelu. Navíc mi nabídla, že se mám ubytovat, že mě vezmou na procházku městem.  

Slečna řidička jezdí do Dubrovníku pravidelně, takže znala každý kamínek a vyprávěla, jak se město mění. Ukázala nám ta nejvíce top místa, zavedla do postranní uličky na luxusní kávu a vyprávěla o své profesi vizážistky. Po pár společných hodinách jsem je nechala jejich osudu, poděkovala za společnost a vyrazila ještě na vlastní průzkum města, hlavně pozdravit vodu v přístavu.

Seriál jsem jako velká část obyvatel planety sledovala. A měla jsem radost, když už před pár lety skončil, čímž jsem jeho existenci uložila do škatulky – dobré, jednou vidět stačilo. Když jsem se ale procházela městem, ze všech koutů se mi seriál připomínal. Sledovala jsem různé mapy, dokonce i Google navigace mě upozornila, zda se chci podívat na Železný trůn. Když mi byla nabídnuta prohlídka „Po stopách natáčení jednotlivých scén“, jsem si matně díky fotografiím vzpomněla, že se to opravdu nejspíš točilo zde. Věřím, že pro fanoušky série je úžasné moci se procházet po Králově přístavišti.

Sheraton Dubrovnik Riviera Hotel je situován mezi letištěm a městem Dubrovník. Tvar budovy mi připomíná spinner, takovou tu hračku, se kterou si děti hrají a točí mezi prsty. Má jen pár pater, přesto nabízí úchvatné výhledy po okolí. K hotelu patří restaurace, ale i malé rezidence, které mohou využívat výhody soukromí, ale plný servis například v podobě stravování či úklidu.

Snídaně formou bufetu je systém, který snad ještě nebyl překonán. Pestrý výběr uspokojí i náročnější strávníky. Skvělé na tom všem je, že jsem mohla dokoupit večeři až na místě, což jsem druhý až další večery využila, protože jsem nebyla spokojená s možnostmi restaurací v okolí, a proto dala přednost opět bufetové večeři.

Oblast proslulá zachovalými následky po válce se nachází po pravé straně podél pobřeží cestou od hotelu. Prominentní vesnice s luxusními hotely je nyní z velké části prorostlá zelení. Kopec s terasami nabízí výtečný výhled na pobřeží. Pláž nic moc, ani jsem nezkoušela se koupat ve vodě. Ale lidé se tam procházejí a relaxují na pláži. Já ale byla fascinována chátrajícími budovami, které ve mně vyvolaly velmi smíšené pocity. Před každou jsem se zastavila a vnímala tu zkázu.

Zaplatila jsem si výlet lodí po 3 nejznámějších ostrovech. Na letáčku, který jsem vyfasovala u vstupu, doporučovali vykoupat se na místních plážích, projít si obchůdky či si zapůjčit kolo a projet si hlavní atrakce. Hned na Koločep jsem se vydala na procházku. Nádhera. Vše je malé, kompaktní, všude dostupné. Koupání jsem na prvním ostrově nevyužila, měla jsem s sebou jen jedny náhradní plavky a nechtělo se mi cestovat v mokrých. Avizovaná hodina a kousek na ostrově byla málo.

Po návratu na loď proběhl oběd na dolní palubě s výběrem vegetarián, ryba nebo kuře. U stolu jsem seděla s několika cizinci, najedla se, pohovořila pár slov s americkým párem v důchodovém věku, který se vydal na roční cestu kolem světa, a měli za sebou první 3 měsíce.

Druhý ostrov nabídl poslední možnost se vykoupat. Využila jsem plně. Jakoby úplně jiné moře, jiná kvalita barev vody. Našla jsem si svůj kus pláže, kde jsem strávila všechen volný čas na ostrově. Hladina byla na slunci, žádné vlny či hloubka, za to příjemně prohřátá voda.

Poslední ostrov a od kapitána jsme dostali nejdéle času na pobyt. Někteří využili na nákupy, jiní na plavání či jen posezení při klidné večeři v jedné z mnoha restaurací. Já se ale rozhodla, že se půjdu projít na blízkou (dle aplikace Google) pevnost. Po chvíli jsem zjistila, že z celé lodi jdu sama, což mě ale neodradilo a směle jsem pokračovala k cíli. Z 500 metrů se stal 50minutový výšlap nerovným terénem, po kamenech, ale na vrcholu s výhledem, který stál rozhodně za to. Cesta absolutně nevhodná pro kočárek, žabky či lidi s horší schopností pohybu. Pro všechny ostatní vřele doporučuji.

Září je prý pro Chorvatsko ideální. Málo lidí a stále teplé moře. Lidí možná málo bylo, ale moře teplé rozhodně nebylo. Naštěstí, jak bylo teplo, tak se dalo koupat. A těch pár temp jsem byla schopná udělat ať už v hotelovém bazénu, tak na hotelové pláži, či při výletech na ostrovy. Moře je krásně čisté. Bez bot ale nepoužitelné. Kameny, oblázky, ale hlavně ježci jsou skoro všude. Hotelové pobřeží žádné ježky nemělo, což mě velmi potěšilo. Jinak byli všude.

Tři noci v Dubrovníku jsou tak akorát. Stihla jsem vše zajímavé, co blízké okolí nabízí, příjemně jsem si odpočinula a rozšířila povědomí o další oblast, která mi na cestovatelské mapě chyběla.

Cestovními službami – letenky, cestovní pojištění, pronájem auta, víza a ubytování – vás spolehlivě provede Letuška.cz.