Cestujete s námi – New York

Ke dni mého odletu (17. 11. 2021) bylo k cestě do USA potřeba mít schválenou ESTU (s jejím vyřízením vám rády pomohou kolegyně z vízového oddělení), dále potvrzení o ukončeném očkování (alespoň 14 dní po jeho ukončení), a potvrzení o negativním PCR testu, který nesmí být starší 72 h. Certifikát o ukončeném očkování, a negativním PCR testu si vytisknete na portálu. Podmínky vstupu se mohou v čase měnit, proto vždy před cestou doporučuji navštívit stránku, kde najdete aktuální informace a podmínky pro cesty do zahraničí. Dále je potřeba ověřit, zda i pro vaši tranzitní destinaci není třeba splnit nějaké vstupní podmínky. Já při letech s Turkish Airlines přestupovala v Istanbulu, takže bylo třeba ještě 72 h před odletem vyplnit příletový formulář do Turecka. Možná se cesta přes Istanbul zdá pro New York trochu nelogická, nicméně Turkish Airlines jako jedna z posledních aerolinek nabízí pro cesty do USA 2 ks odbaveného zavazadla zdarma v ceně letenky i v ekonomické třídě, a to může znamenat poměrně značnou finanční úsporu (obzvlášť pokud se v New Yorku chystáte nakupovat), navíc jejich servis je opravdu špičkový. Už na krátkém letu do Istanbulu dostanete dobré teplé jídlo, což už je nyní také výjimečný jev.

Náš odlet do Istanbulu byl naplánován v 9:45. Na letiště jsem raději dorazila s dostatečným předstihem. Odbavení Turkish Airlines se otevírá cca 2,5 h před odletem. Již při odbavení v Praze bylo potřeba se prokázat negativním PCR testem (ne starší než 72 h), potvrzením o ukončeném očkování (více než 14 dní po finální dávce), dále platnou ESTOU. Kontrola těchto dokumentů trochu protáhla odbavení, ale stále to nebylo nic hrozného. Palubní vstupenky jsme dostali v Praze až do cílové destinace Newarku. Všude v prostorách letiště platí povinnost mít respirátor. Pasová kontrola probíhá standardně jako před pandemií. Náš let do Istanbulu letěl načas a byl poměrně plný, ale úplně vyprodaný ne. Já měla možnost vyzkoušet si let v byznys třídě, a to je u Turkish Airlines opravdu zážitek, který stojí za to. I na poměrně krátkém 2,5hodinovém letu do Istanbulu dostanete jídlo o několika chodech – studený předkrm, teplý hlavní chod (výběr z několika variant), dále máte k dispozici výběr sýrů a dezert. Sedačka je polohovatelná a pohodlná, s dostatečným prostorem na nohy. Hned na přivítanou dostanete „welcome drink“ – Turkish Airlines mají svojí legendární „homemade lemonade“, která je opravdu skvělá, určitě doporučuji vyzkoušet, pokud budete mít tu možnost. V Istanbulu jsme měly téměř 5hodinové čekání na přípoj. Opět všude na letišti musíte mít roušku nebo respirátor. Letiště je nové a moc hezké, ale my jsme se rozhodly strávit čas v salónku. Některé salónky si můžete zaplatit, i pokud v třídě byznys neletíte, a jen si chcete zpříjemnit delší čekání na letišti. Pokud máte na přestup 4 h a více, tak doporučuji, vyplatí se. I náš druhý let letěl načas. V odletové bráně ještě procházíte krátkým pohovorem s bezpečnostní agenturou, což je na letech do USA běžné. Po mně chtěla paní pouze vědět adresu v USA, nic jiného ji nezajímalo. Ještě jednou zkontrolovala ESTU, potvrzení o očkování i negativní test. A mohla jsem letět.

Na tento let z Istanbulu do Newarku jsem opět měla možnost vyzkoušet třídu byznys, a to v letadle typu Airbus A350. Sedačka skvělá, pohodlná, lze sklopit až úplně do lehu. Na přivítanou opět báječná domácí limonáda. Během tohoto letu jsem dostala krásný „amenity kit“ od značky Versace, který obsahuje ponožky, pastu a kartáček na zuby, balzám na rty a další drobnosti na zpříjemnění letu. Během letu do Newarku je nejprve první servis – mix oříšku a pití dle výběru. Následuje výběr z předkrmů, z hlavních chodů a ze zákusků. Pak během letu máte k dispozici „movie menu“, kdy si můžete vybrat z domácích sušenek, chipsů, oříšků, sušených plodů atd., ty vám stevardka donese kdykoliv na požádání. Přibližně 2 h před přistáním je ještě druhý servis, opět výběr z několika možností. Během letu byste kromě jídla opět měli mít celou dobu nasazenou roušku nebo respirátor. Neviděla jsem, že by to nikdo nějak extra vyžadoval nebo kontroloval, přesto se naprostá většina lidí chovala zodpovědně.

Před každým letem Turkish Airlines máte k dispozici „hygiene set“, na kratších letech je v něm rouška a dezinfekční ubrousek, na dálkových letech dvě roušky, respirátor, dva dezinfekční ubrousky a malý dezinfekční gel. V případě potřeby vám palubní personál kdykoliv donese další.

Na Newark přilétá méně mezinárodních letů, velká část kapacity letiště je využívána pro vnitrostátní lety po USA, a to je na imigrační kontrole dost znát. Na JFK už jsem strávila ve frontě na imigračním i skoro dvě hodiny. Tentokrát na Newarku cca 15 minut, a to jen proto, že před námi byl lehce podnapilý, a na úředníka celkem arogantní, pán, takže si ho pan úředník chvilku podával, a nakonec ho stejně poslal na dodatečný pohovor. Být nepříjemný na imigračního úředníka opravdu není dobrý nápad. My jsme na něj byly příjemné, takže po nás chtěl jen vědět, jak dlouho v USA budeme, kouknul se v pasu na ostatní razítka, a bez problémů nás během ani ne minuty pustil. Obecně mám tu zkušenost, že pokud se chováte slušně, odpovídáte pravdivě na položené otázky, tak nikdy není problém, nebo já osobně jsem ještě nikdy žádný nezažila, takže není třeba se toho bát. V USA už při vstupu očkování, PCR test ani ESTU vidět nechtěli.

Takže když to shrnu – cesta oproti cestování před pandemií v podstatě stejná – jen si toho musíte víc zařídit před odletem – navíc PCR test, potvrzení o očkování a na letištích a během letů je potřeba mít všude roušku nebo respirátor, ostatní je stejné jako dřív.

Co se týče nošení roušek v USA, tam nám ten systém přišel dost zmatečný. Kde určitě musíte roušku mít, je MHD a zastávky MHD. Dále, neočkování je musí nosit úplně všude. U očkovaných se může majitel „obchodu“ rozhodnout, zda je po nich vyžadovat bude nebo nebude. Takto jsme to alespoň pochopily, ale doteď si nejsem úplně jistá, zda správně. Takže jsme to řešily tak, že jsme je nosily uvnitř všude, stejně už je na to člověk ve vnitřních prostorech zvyklý z domu. 

Na Newark jsme přiletěly 22:40 místního času. Po průchodu imigračním a vyzvednutí zavazadel, jsme nastoupili do Air Trainu a přesunuly se na zastávku P3, kde jsou půjčovny aut. Půjčení proběhlo v pohodě, měly jsme předplacený voucher zařízený už z Čech, v půjčovně před námi nikdo nebyl, takže jsme byly během chvilky vyřízené. Hotel jsme měly cca 25 minut jízdy od letiště, pozdě večer už byla doprava hladká.

V hotelu byly zdarma snídaně. Od předcovidové doby se lišily tím, že vše bylo balené, včetně ovoce, jednotlivých kusů pečiva, ale všeho byl velký výběr. Dokázali si s tím poradit.

Protože už jsme v New Yorku byly všechny několikrát, náš hlavní cíl byly nákupy, nikoliv poznávat město. Takže jsme se hned první den vydaly do outletu Woodbury Commons, který je asi hodinu jízdy severně od NY. Na stránce www.simon.com si můžete vytisknout slevové kupóny, které vám ještě nějaký ten dolar, už tak již levných nákupů, ušetří. Tam se nám podařilo strávit celý den.

Druhý den jsme se vydaly opačným směrem do Jersey Gardens. To byly pracovní dny, čtvrtek a pátek. Pokud máte možnost si rozvrhnout nákupy a poznávání města, tak určitě doporučuji nákupy v pracovní dny, kdy v nich není tolik místních, a město o víkendu, kdy je zase prázdnější centrum.

V sobotu jsme se hned ráno vypravily na průzkum New Yorku. My to většinou děláme tak, že si hotel bereme někde v Jersey, protože na nákupy se vyplatí mít auto. A do NY pak jezdíme autobusem. Využíváme možnost „park and drive“ autobusu 320, který vás pak doveze do Port Bus Authority Terminal kousek od Times Square. Naši procházku v sobotu jsme začaly v Central Parku, prošly si Times Square a navštívily Top of the Rock na Rockefellerově Centru. Tam se vyplatí jít co nejdříve ráno, později jsou docela dlouhé fronty. U Rockefellerova Centra akorát stavěli proslulý stromek. Dále jsme se šly projít směrem k budově Empire State Building, kde jsem zjistila, že moje oblíbená Victoria’s Secret na 34^th ulici je zavřená, nepřežila pandemii. Dále jí nepřežil ani legendární McDonald´s mezi autobusovým nádražím a Times Square. Jinak se New York za ty dva roky moc nezměnil. Jen jídlo ve fast foodech si momentálně nemůžete dát na místě, všechno pouze s sebou. A na spoustě míst musíte mít očkování, abyste vůbec mohli dovnitř. A roušku také.

Neděli jsme také strávily procházením města a nasáváním newyorkské místní atmosféry. Neměly jsme žádný konkrétní plán, spíš, co nás momentálně napadlo. Večer, konkrétně dvacet minut po půlnoci, jsme měly odlet zpět do Istanbulu. Vrátily jsme auto – vždy to děláme tak, že část výpravy necháme na terminálu s kufry, a zbytek jede vrátit auto do půjčovny, abychom je nemusely tahat zpět Air Trainem. Odbavily jsme se (opět bylo potřeba se při odbavení prokázat certifikátem o očkování) a prošly bezpečnostní kontrolou. Na kontrole nebyla téměř žádná fronta, takže vše proběhlo poměrně rychle a plynule. Odletěly jsme opět načas, v tomhle jsou Turkish Airlines také skvělí.

Na letu opět na přivítanou skvělá domácí limonáda, dostala jsem „amenity kit“, dala jsem si večeři, a pak využila komfort sklápěcí sedačky a skoro celý let jsem prospala. Vzbudila jsem se až těsně před druhým jídlem, které bylo opět zhruba dvě hodiny před přistáním. Náš druhý let do Prahy nenavazoval a měly jsme v Istanbulu téměř 23 hodin čekání. V takovém případě (pokud neexistuje kratší spojení, a vy jste si dlouhý přestup nevybrali úmyslně z důvodu například lepší ceny) máte od Turkish Airlines nárok na hotel zdarma. Je potřeba projít pasovou kontrolou a vyjít ven do příletové haly, kde je po pravé straně „Turkish Airlines hotel desk“. Dáte jim palubní vstupenku, ověří si, že máte na hotel nárok, a vše zařídí, včetně transferu do hotelu. Protože letiště poměrně nedávno otevřeli úplně nové, a hotely mají vesměs nasmlouvané u toho starého, tak transfer do hotelu byl cca 45 minut. Vzhledem k tomu, že jsme nikam nespěchaly, to nijak zvlášť nevadilo. Dostaly jsme Mercure Airport hotel, který byl moc hezký, snídaně zdarma s velkým výběrem všeho možného, včetně tureckých specialit. Protože náš transfer na letiště byl až ve dvě hodiny odpoledne, ráno jsme se ještě taxíkem vypravily na rychlý výlet do centra Istanbulu. Taxíky jsou poměrně levné, ale i tady si musíte dávat pozor. Ty, které jsme si braly u hotelu, byly úplně v pohodě, cena podle taxametru, žádná zbytečná diskuze. Ale na cestě zpět jsme taky narazily na pěkného filutu, které nám tvrdil, že cesta do hotelu bude stát dvojnásob, než co nás stála cesta tam, protože je zácpa. Tak jsme se s ním rozloučily, a asi o dvacet metrů dál si vzaly slušného řidiče, se kterým stála cesta zpět úplně stejně jako cesta tam.

Transfer z hotelu dorazil přesně ve stanovený čas a dovezl nás zpět na letiště. Protože palubní vstupenky jsme měly už z Newarku, tak stačilo projít pasovou a bezpečností kontrolou. V bráně opět kontrolovali potvrzení o očkování. Let byl plný, ale nástup do letadla proběhl rychle. Tohle mám u Turkish Airlines ráda, odbavení a nalodění je vždy v pohodě. Let proběhl opět načas.

Po přistání v Praze ještě před pasovou kontrolou opět kontrolují potvrzení o očkování, a že máte vyplněný příletový formulář. Samozřejmě musíte mít respirátor. Pak už jen projdete pasovou kontrolou, vyzvednete zavazadla, a jste v pořádku zpátky doma.