Nejkrásnější vodopády na světě – zaměřeno na Indonésii

Na Bali se v dnešní době dostanete z Prahy snadno. Postupem času se tento indonéský ostrov (nejzápadnější z Malých Sund) stal oblíbeným cílem mnoha turistů, Čechů nevyjímaje. A proto se mnoho leteckých společností snaží zpřístupnit jej hojně frekventovanými lety. Přestupu se sice nevyhnete, ale můžete volit mezi hned několika aerolinkami, v čele s Qatar Airways, Turkish Airlines či Emirates. Let trvá přibližně 13 až 16 hodin a přestupovat budete v Dauhá, Istanbulu nebo Dubaji. Cílové letiště se na Bali nachází ve městě Denpasar, a z něj se poté k vodopádu dostanete nejlépe a nejrychleji vypůjčeným autem, a to za dvě a půl hodiny. Využít můžete i místní hromadnou dopravu. Ale upřímně, lokální dopravci patří spíše mezi méně spolehlivé a auto z půjčovny vás na Bali vyjde na 500–1 000 Kč, což není tak zlé.

Fiji vodopád si u nás právem získal první místo. Fiji je nejdostupnější kaskádou na korálovém pobřeží. Mnoho blízkých resortů organizuje výlety k vodopádu, ale můžete ho navštívit i samostatně. Za vstupní poplatek se tu můžete vydat na 30minutovou procházku deštným pralesem k 40 metrů vysokému, dvoustupňovému vodopádu a koupališti, které vypadají jako ze snu. Vodopád je sám o sobě velmi unikátní tím, že nabízí hned tři vodopády na jednom místě. Nachází se na vysokém útesu porostlém stromy, které tomuto místu dodávají ještě větší exotické kouzlo. V oblasti Buleleng Regency, kde leží Fiji, se ale nachází i mnoho dalších krásných vodopádů. Leží totiž na náhorní plošině, kde je chladnější počasí, a také většina vodních zdrojů. Vodopád Fiji se nachází ve vesnici Lemukih, v severní části ostrova Bali, a již příjezd autem stojí za to, protože vodopády jsou vidět na míle daleko, ze silnice. A zajímavost na závěr? Jedinečnost vodopádu Fiji spočívá nejen v tom, že je rozdělen do tří menších vodopádů, ale také v rychlosti, kterým zde voda padá dolů. Vytváří tak nádhernou scenérii, která si rozhodně zaslouží i fotky nebo videa.

Cesta k Leke Leke vodopádu opět začíná na letišti Ngurah Rai International v Denpasaru. Odtud vás čeká přibližně hodinová jízda autem směrem do centrální části ostrova. Nejlepší volbou dopravního prostředku je v tomto případě půjčený skútr nebo auto, které vám dá volnost zastavit se v malých warunzích (místních restauracích) nebo si udělat krátkou odbočku k rýžovým terasám. Navigace vás povede do oblasti Tabanan Regency, konkrétně do vesnice Antapan. Poslední úsek vede úzkou cestou obklopenou džunglí a políčky. Odtud vás čeká asi 15 až 20 minut chůze po upravené stezce, částečně přes dřevěný most a kolem bambusových hájů, které šumí ve větru jako přírodní orchestr.

A pak už se před vámi otevře pohled na Leke Leke. Vodopády, které by klidně mohly být kulisou pro romantický film nebo fantazijní dobrodružství. Úzký, ale mocný proud vody padá z výšky přibližně 30 metrů do smaragdově zeleného jezírka. Stěny kolem jsou porostlé hustým mechem a kapradím, které v kombinaci s jemnou vodní mlhou vytvářejí téměř snovou kulisu. Na rozdíl od mohutných kaskád, které ohromují svou silou, Leke Leke spíše uklidňuje. Je to místo, kde zpomalíte dech, posadíte se na kámen a necháte se unášet rytmem vody. Ráno zde navíc velmi krásným způsobem pronikají první paprsky slunce, které se lámou o kapky a kreslí ve vzduchu drobné duhové oblouky. Voda má příjemně chladivou teplotu, ale dno jezírka je kamenité, a proto se vyplatí mít boty do vody. Okolí je bohaté na tropické rostliny a květy, které voní intenzivněji než kdekoli jinde. Místní obyvatelé také považují Leke Leke za místo s léčivou energií a pravidelně sem nosí malé obětiny bohům, které nechávají na kamenech u vody. Tyto drobné košíčky z palmových listů plné květin, rýže a vonných tyčinek dodávají místu i spirituální rozměr. Leke Leke je také oblíbeným cílem fotografů a influencerů, ale díky omezenému přístupu a delší cestě se sem nikdy nehrnou davy turistů jako třeba k proslulému Tegenunganu.

I cesta ke Gitgit vodopádu začíná na letišti v Denpasaru. Odtud vás čeká delší (přibližně tříhodinová) jízda autem nebo na skútru směrem na sever ostrova, konkrétně do oblasti Buleleng Regency. Pokud jedete poprvé, připravte se na to, že cesta je sama o sobě malým dobrodružstvím. Klikaté horské silnice se tu střídají s průjezdy malými vesnicemi, kde uvidíte místní prodávat čerstvé ovoce u stánků i děti hrající si na krajnici. Když se začnete blížit k severnímu pobřeží, vzduch se ochladí a džungle kolem zhoustne. Zaparkujte na vyhrazeném parkovišti, odkud vede k vodopádu upravená, asi 15minutová stezka s mírným klesáním, lemovaná tropickými stromy a občasným výhledem na rýžová políčka.

A pak už se ozve ten nezaměnitelný zvuk – hukot padající vody. Gitgit je jedním z nejvyšších a nejznámějších vodopádů na Bali, a to právem. Voda tu padá z výšky asi 35 metrů do hlubokého přírodního bazénu. Kolem dokola se tyčí skály porostlé bujnou zelení, která působí, jako by se civilizaci schovávala už stovky let. Voda je tu chladná a osvěžující, ideální pro krátké koupání po cestě. Gitgit má ale i své tajemství. Místní věří, že oblast je posvátná a že vodopád chrání duchové přírody. Poblíž se dokonce nachází malý chrám, kam obyvatelé nosí obětiny, a kde uctívají božstva spojená s vodou. V okolí Gitgitu navíc najdete i další, menší vodopády (například Campuhan nebo Mekalangan), takže si můžete naplánovat celý den prozkoumáváním vodních krás severního Bali. Pokud si přitom cestu sem naplánujete v období dešťů, vodopád se změní v mohutný proud s ohlušujícím hukotem a silným prouděním. Naopak v suché sezóně působí jemněji a klidněji, což je ideální pro ty, kdo hledají spíše odpočinkovou atmosféru a možnost posedět v trávě u břehu. Ať už přijdete kdykoli, Gitgit vás očaruje svou syrovou krásou i tím, jak dokonale zapadá do okolní divoké přírody.

Cesta k vodopádu Tumpak Sewu začíná na letišti v Malangu nebo Surabayi – dvou hlavních branách do východní Jávy. Z Prahy se sem dostanete letecky s jedním přestupem, nejčastěji přes Dubaj, Singapur nebo Jakartu. Na obě letiště se dostanete s aerolinkami jako Qatar Airways a Garuda Indonesia, či Turkish Airlines a Garuda Indonesia, a cesta trvá 23 až 30 hodin. Z Malangu vás poté čeká přibližně dvouhodinová cesta autem do vesnice Sidomulyo, odkud se vyráží k samotnému vodopádu. Pokud cestujete ze Surabayi, počítejte s delší, asi čtyřhodinovou jízdou, ale zato budete mít po cestě výhledy na úchvatné východojávské hory a vesnice obklopené rýžovými poli.

Samotná cesta k Tumpak Sewu je velkým dobrodružstvím. Od parkoviště vás čeká asi 30 až 40 minut chůze po klikaté stezce vedoucí džunglí, přes dřevěné lávky a po úzkých schodech vytesaných do skály. Místy musíte překročit potůčky, jinde se opatrně jistit lany, protože terén je strmý a kluzký. Ale každý krok stojí za to, protože se před vámi na konci otevře panorama, které bere dech. Tumpak Sewu (v překladu Tisíc vodopádů) je obrovská amfiteátrová stěna, z níž padá voda do hloubky přes 120 metrů a vytváří jednu z nejpůsobivějších přírodních scenérií v celé Indonésii. Tato soustava vodopádů stéká po celé šířce skalní stěny, jako by někdo rozprostřel obrovskou stříbrnou oponu. A v období dešťů je tento efekt ještě silnější. Pod vodopádem se rozprostírá bujná tropická vegetace, kapradiny větší než člověk a vysoké palmy. Vzduch je tu svěží a zároveň těžký tropickou vlhkostí, vůně mokré země a květin se mísí s jemnou slaností vody. Ale pokud sejdete až na dno kaňonu, čeká vás úplně jiný pohled. Ocitnete se v srdci přírodního amfiteátru, obklopení vodními závoji, které padají jakoby z nebe. Pocit z Tumpak Sewu vodopádu je tak téměř hypnotický. Hukot vody zní jako obrovský orchestr, kapky vás chladí na kůži a zároveň cítíte, jak vás energie místa naplňuje. I v tomto případě se totiž jedná o posvátné místo, kde prý sídlí duchové hor. A není divu. Vodopád se nachází na úpatí mohutné sopky Semeru, nejvyšší hory Jávy. Návštěvu Tumpak Sewu tak můžete krásně propojit i s poznáváním místních hor a pralesů. A pokud chcete zažít skutečně unikátní atmosféru, vydejte se sem brzy ráno. Slunce tu vychází nad vrcholky hor a postupně zalévá vodopád zlatým světlem, a to je skvělá příležitost pro všechny fotografy i turisty nebo cestovatele, kteří si chtějí ze své cesty po Indonésii přivést také několik dechberoucích záběrů. A malý tip na závěr. Určitě si sem vezměte vodotěsný obal na telefon či foťák. V této přírodní katedrále není možné udržet cokoliv suché.

K Madakaripura vodopádu se nejlépe dostanete z města Probolinggo, které je známé jako výchozí bod pro výlety na sopku Bromo. Pokud přiletíte z Prahy, vaše cesta ale nejprve povede přes Jakartu nebo Surabayu, a poté nejspíše vnitrostátním letem nebo vlakem do Probolingga. Odtud vás čeká zhruba hodinová jízda autem nebo na skútru směrem k národnímu parku Bromo Tengger Semeru. Poslední úsek cesty se přitom vine mezi políčky a malými vesnicemi, takže zážitek z cesty je zde zaručen.

Madakaripura je více než 200 metrů vysoký přírodní sloup vody, který padá z úzkého otvoru vysoko ve skalní stěně do hlubokého, tyrkysově zbarveného jezírka. Madakaripura je zároveň nejvyšším vodopádem z celé Jávy, který do 14. století sloužil jako místo pro meditaci. Sluneční světlo sem dopadá jen zčásti, a tak má místo téměř mystickou atmosféru. Madakaripura má v jávské kultuře i silný historický význam. Podle legendy to bylo poslední útočiště slavných válečníků království Majapahit. Pokud se rozhodnete sejít až k jezírku, připravte se na to, že se nevyhnete promoknutí a v období dešťů se Madakaripura mění v ohromující masu vody, která padá s neuvěřitelnou silou. V suché sezóně je proud jemnější a umožňuje dokonce i klidné koupání v jezírku. Nejlepší čas k návštěvě je přitom brzy ráno, kdy je tu nejméně lidí a sluneční paprsky pronikají skrz otvor nad vodopádem, čímž vytvářejí dramatické světelné kužely. A praktická rada? Vezměte si hodně dobrou outdoorovou obuv, protože cesta je tu velmi kluzká.

Střední Sulawesi zatím nepatří mezi masově navštěvované turistické oblasti, a z Prahy se tam proto dostanete jen přes Jakartu nebo Denpasar, a odtud vnitrostátním letem na letiště Mutiara SIS Al-Jufrie v Palu. Dále vás čeká asi dvouhodinová jízda autem či na skútru do oblasti Parigi Moutong Regency. Cesta vede přes klikaté horské silnice, kolem kokosových plantáží a vesnic. Poslední úsek je spíše terénní, tedy prašná cesta a úzké stezky vedoucí džunglí až k parkovišti u vstupu.

Odtud je to k vodopádu přibližně 15 až 20 minut chůze po úzké pěšině, kterou lemují husté tropické stromy, kvetoucí keře a zpěv exotických ptáků. Už z dálky ale také uslyšíte hluboký hukot vody a ucítíte vlhký chlad, který proniká z hustého porostu. Stezka vás dovede k vodopádu Piala, který sice není vysoký, ale svou podobou vás naprosto okouzlí. Místní mu říkají Air Terjun Piala neboli Šálkový vodopád, a s trochou fantazie opravdu připomíná obrovskou přírodní fontánu. Voda stéká z kulatého, přírodně vyhloubeného skalního amfiteátru, jehož stěny jsou porostlé kapradinami. Jednotlivé proudy padají do křišťálově čistého jezírka, které má neobvykle modrozelenou barvu díky minerálům obsaženým ve skále. Atmosféra místa je tedy až pohádková a voda je osvěžující, ale ne ledová, takže koupání zde určitě vřele doporučujeme. Piala je navíc stále spíše méně známý vodopád, a tak je tu možné zažít opravdový klid. Sedět na kameni u jezírka a poslouchat stálý, uklidňující hukot vody je zážitek, který si budete chtít uchovat v paměti co nejdéle. A pokud chcete vidět Pialu v celé její kráse, ideální je vydat se sem během nebo těsně po období dešťů, kdy jsou proudy vody silnější a jezírko má ještě sytější barvu.

Na rozdíl od Bali nebo Jávy je Lombok o něco klidnější ostrov, ale jeho přírodní scenérie jsou stejně, ne-li ještě více působivé. Na ostrov se ale z Prahy dostanete pouze Bali a letiště v Denpasaru, odkud se krátkým letem dostanete na letiště Zainuddin Abdul Madjid International Airport v Lomboku. A poté vás čeká ještě asi hodinu a půl dlouhá cesta autem směrem k vesnici Aik Berik.

Po příjezdu k parkovišti v Aik Berik se vydáte k vodopádu pěšky (asi 20 až 25 minut). Jakmile se před vámi objeví Benang Kelambu, jistě budete okouzleni. Voda tu neproudí v jednom mohutném sloupu, ale rozpadá se do desítek tenkých pramenů, které stékají přes zelené stěny porostlé hustou zelení. Každý pramínek se tu přitom třpytí ve slunečním světle, takže celá scéna připomíná závěs z tekutého skla. Dokonce i název „Benang Kelambu“ v indonéštině znamená záclona z nití. Jezírko pod vodopádem je mělké, s křišťálově čistou vodou, a proto se sem lidé chodí nejen koupat, ale i sedět pod jednotlivé proudy jako pod přírodní sprchu. Voda má příjemně chladivou teplotu a její pád je tak jemný, že si můžete dovolit stát přímo pod ním a nechat se obklopit padajícími kapkami. Celé místo je obklopeno palmami, banánovníky a exotickými květinami, které tu vytvářejí pestrou kulisu, kterou doplňuje zpěv ptáků a občasný bzukot hmyzu. A stejně jako mnoho dalších, i vodopád Benang Kelambu je místními považován za místo s léčivou silou. Podle místní legendy má zdejší voda dokonce omlazující účinky. Proto sem také často přicházejí nejen turisté, ale i místní rodiny, které tu tráví celé odpoledne. Kousek odtud se navíc nachází další krásný vodopád – Benang Stokel, a pokud máte čas, stojí za to spojit oba do jednoho výletu. Celá oblast je přitom nejkrásnější dopoledne, kdy slunce svítí z ideálního úhlu a vytváří na vodní tříšti jemnou duhu.

Na naší poslední zastávce vás vezmeme zpět tam, kde jsme naši cestu započali, tedy na Bali. Zde se na místě zvaném Tembuku nachází ten nejkrásnější vodopád, tedy alespoň podle nás. Na místo se dostanete snadno z Denpasaru, pokud se vydáte autem směrem na východ, k městu Bangli. A odtamtud už je to k vodopádu už jen přibližně 16 minut, opět autem.

Vodopád Tukad Cepung padá z výšky přibližně 15 metrů přímo do otevřené jeskyně, a to je asi jeho největší kouzlo. Proud vody se tu tříští o kameny a vytváří jemnou mlhu, skrz kterou pronikají sluneční paprsky seshora. Když přijdete dopoledne, uvidíte paprsky světla, které vytvoří magické kužely, které vypadají jako z fantasy filmu. Voda je příjemně chladná, a i když se zde většinou nekoupe tolik lidí, ponořit se do ní po horké cestě je osvěžující zážitek. Jen je potřeba počítat s tím, že cesta zpět, do kopce, je v tropickém indonéském vlhku náročná, a proto je lepší vyrazit ráno, než slunce nabere sílu.

• Nejlepší letenky kamkoliv najdete na našem letenkovém portálu Letuška.cz.
• Nebo nám napište poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Inspirativní přehled nejlepších cen najdete na mapa.letuska.cz.