Barcelona
Pohledem prostého Středoevropana je Španělsko jedna země. Ve skutečnosti je to několik velmi různých krásných světů. Branou do jednoho z nich – Katalánska – je Barcelona.
Už z letadla je před přistáním za hezkého počasí – a to je tu téměř pořád – krásně vidět záliv a město ohraničené ze tří stran horami a kopci a z jedné strany mořem.
Barcelona se dá za pár dní projít pěšky a stojí to za to. Španělsko má vůbec zvláštní atmosféru, díky které ihned po dosednutí na letišti El Prat přepnete z režimu vnímání času „chronos“ do mnohem příjemnějšího „kairos“. Najednou není důležité, kolik je hodin, ani co říká náš povětšinou přeplněný diář. Čas plyne přirozeně, klidně a není důvod nikam spěchat. Jestli je příčinou téhle pohody španělská gastronomie a stovky a tisíce malebných barů a restaurací anebo naopak vztah k dobrému jídlu a “tapas” kultuře stravování vzniknul jako výsledek specifické španělské mentality, je těžko říct. Vlastně je to podobné téma – byla dříve slepice nebo vejce? A vlastně je to jedno. No pasa nada.
Gastronomie a Barcelona
Barů a restaurací, kde můžete nejen nad tímto tématem v poklidu rozvažovat, je v Barceloně opravdu hodně. Jednou z výhod je velmi vysoký standard kvality v oblasti gastronomických služeb. Lapidárně řečeno je celkem jedno, do kterého baru si sednete, s vysokou pravděpodobností vás čeká úžasný nejen gurmánský zážitek.
I když… Možná je to jen moje zkušenost, ale během docela dlouhé doby a spousty návštěv právě Barcelony jsem se několikrát setkal s drobnými kvalitativními “zakolísáními” v některých barech a restauracích přímo v “epicentrech” turistického zájmu. Zde je tedy několik tipů na podniky, které jsou trochu stranou od hlavních turistických tepen, ale které byste při návštěvě Barcelony neměli každopádně vynechat.
Bar El Drac de Sant Jordi, Plaça de Sant Josep Oriol, 3
Menší tapas bar, který najdete jen pár kroků od neznámější barcelonské turistické tepny La Rambla. Zhruba v polovině cesty od Columba směrem k Plaza Catalunya je malé náměstíčko Placa Boqueria, kde zabočíte vpravo a po Carrer Del Cardenal Casaňas dojdete na malebné zákoutí.
Dvě malá náměstí Placa del Pi a Placa de Sant Josep Oriol mezi nimiž stojí nádherná Basílica de Santa Maria del Pi, jejíž historie sice není úplně přesně známa, ale první zmínky o budově katedrály s největší pravděpodobností sahají až do 5. století našeho letopočtu a původně římské pohřebiště poblíž dokonce až do 1. století našeho letopočtu. Doporučujeme návštěvu a až nasytíte ducha hladového poznání, věnujte se i hladovému tělu.
Bar El Drac de Sant Jordi je uvnitř klasická úzká dlouhá “nudle” po jejíž jedné straně stojí dlouhý pult s nabídkou tapas. V otevřené kuchyňce připravují spousty tzv. “Montaditos” vzdáleně připomínajících české chlebíčky, ale z výhradně špičkových surovin a často i tepelně upravené. Chorizo, Jamon Serrano, Jamon Ibérico, Manchego sýry, ančovičky, olivy, sardinky, zelenina, maso, smažené masové kuličky, krevety, kalamáry a spousty dalších velmi kreativních kombinací a kde si můžete nabrat, co hrdlo ráčí.
Před barem na náměstí je příjemná zahrádka, která je díky blízké katedrále povětšinou ve stínu. Mezi vámi a kostelem je pak malé podium, kde často někdo hraje na kytaru, tančí, hraje divadlo a dotváří tak magickou atmosféru místa.
Buďte asertivní, číšníci jsou “po španělsku” eufemisticky řečeno velmi komunikativní, takže pokud neodoláte jejich nabídkám, budete během pár desítek minut přejedeni téměř do bezvědomí. A to by sice na jednu stranu mohlo být příjemné, ale byla by to škoda – není to poslední místo, kde stojí za to něco zobnout.
Giovanni gelateria Italiana, Plaça de Sant Josep Oriol, 1
Jen pár metrů odtud na stejném náměstí na druhé straně (proti hlavnímu vchodu do katedrály Basílica de Santa Maria del Pi) mají podle mě jednu z nejlepších zmrzlin a palačinek v Barceloně.
Je to tematicky sice trochu “krok stranou” - proč si ve Španělsku dávat italskou zmrzlinu? - ale nikdy se mi nepodařilo projít kolem a alespoň něco malého si nedat. I když oni tu vlastně ani nic malého nemají.
Gelateria je sice malinká, ale má krásný design, znalou a příjemnou obsluhu a famózní zmrzliny a palačinky. Třeba pistáciovou jsem do té doby moc nemusel, ale u Givanniho je to o něčem úplně jiném.
Braseria Mediterranea Trobador, Rambla Catalunya, 2
Tohle je moje velká srdcovka, kam jsme pravidelně chodili na oběd. Výhodou je, že restaurace leží jen pár kroků od Plaza Catalunya, povětšinou zcela zaplněné turisty, nicméně na opačné straně, než kudy vede La Rambla směrem k moři a Columbovi. Bývá zde tedy o poznání klidněji. U Trubadura jsme byli určitě více než stokrát a vždycky to byl úžasný zážitek. Navíc oproti některým podnikům přímo na La Rambla také za rozumné ceny.
Kromě stálé nabídky nabízejí i denní menu, pokaždé trochu jiné, ale vždycky úžasné a nápadité. Projděte si celé menu od předkrmu až po desert. Z dlouhého lístku si můžete vybrat cokoliv. Často jsme si objednávali i jídla, u kterých jsme podle názvu přesně nevěděli, co vlastně dostaneme a vždycky to byl příjemný gurmánský zážitek.
Klasické tapas talířky, olivy, zelené grilované papričky, kousky bramborové omelety (patatas bravas), jednohubky, špičkové sušené šunky jamon a spousty, spousty dalších.
Doporučuji také vyzkoušet něco z aktuální nabídky ryb, které nakupují na místní tržnici denně čerstvé.
Personál také umí vždy doporučit vhodné víno k vybranému pokrmu. Za sebe musím říct, že za léta, která se věnuji také španělským vínům, jsem s prominutím poněkud “zmlsaný”, ale číšníci se u Trubadura s doporučením vždycky trefili.
Santa Caterina Market, Av. de Francesc Cambó, 16
Jen pár set metrů od turistické tepny La Rambla je tržiště Santa Caterina Market. Při návštěvě Barcelony určitě nevynechejte! Tržnic je ve městě několik, ale Santa Caterina má tu výhodu, že není úplně v centru turistického dění, takže většinu návštěvníků zde tvoří místní. Naplánujte si alespoň půldenní zastávku.
Své produkty zde prodávají většinou přímo farmáři a výrobci a v útrobách tržnice se snadno ztratíte v úžasné změti oliv všech druhů, barev, chutí i nálevů, ryb a všemožných mořských živočichů, sýrů, stovek druhů sušených šunek, choriza, jamonu a sušených rajčat, sladkostí a spousty dalších věcí. Malé tapas do ruky na ochutnání případně ochutnávku zdarma dostanete v podstatě u každého stánku.
Naposledy jsem se tu potkal s Eduradem Debonem, synem majitele sítě řeznictví Debon, který se věnuje oboru už 7. generaci a lze tedy předpokládat, že tomu už pomalu trochu rozumí.
A pokud vám vyjde návštěva na víkend, projděte se také na náměstíčku před hlavním vchodem, kde bývají desítky stánků většinou mladých farmářů z okolí, kteří se s láskou věnují gastronomickým experimentům se svými produkty a snadno vás strhnou svým neutuchajícím entuziasmem a nadšením.
Olé Mallorca, Carrer de Mallorca, 436, 08013 Barcelona, Španělsko
Stejně jako Trobador u Plaza Catalunya se restaurant Olé Mallorca nachází jen kousek od turistického epicentra – tentokrát Sagrada Família - ale i tentokrát je to opačným směrem, než kudy proudí davy turistů.
Tuhle krásnou restauraci jsme objevili náhodou během jednoho trochu zmateného nočního návratu na kolech na hotel. Jedna z mnoha věcí, kterou na Španělsku miluju, je možnost najíst se v restauraci ve 3 hodiny ráno.
Restaurace Olé Mallorca nabízí širokou škálu místních specialit. Já jsem tady poprvé ochutnal třeba Habitas con Jamon (fazole se sušenou šunkou jamon). Je to možná pro nás trochu netradiční kombinace, ale pokud ji umíte udělat jako v Olé Mallorca a máte ty správně ingredience je až neuvěřitelné, jak tyhle dvě na první pohled nesourodé věci spolu perfektně fungují.
V Olé Mallorca také mají, tedy alespoň podle mě, jednu z nejlepších Sangrií v Barceloně.
A na závěr malé tajemství: Sangria, jakkoliv všeobecně považována za typický španělský nápoj, je ve skutečnosti oblíbená hlavně mezi turisty. Pokud chcete vypadat zasvěceně, objednejte si místo Sangrie Tinto de Verano. Je to nápoj podobný Sangrii, ale je jednodušší. Základem je červené víno (alespoň na úrovni španělského stolního vína) a sodovka nebo citronová limonáda. Podává se s plátkem citronu nebo pomeranče. Ve Španělsku by se tento nápoj měl připravovat ze značkové sodovky La Casera, pokud to budete chtít zkusit doma, můžete použít Sprite či SevenUp. Jakkoliv to zní šíleně, je to ve výsledku překvapivě dobré, a přitom velmi jednoduché.
