Dovolená v Jordánsku

K nejčastějším otázkám ohledně Jordánska patří ta, jak je na tom tato krásná země s bezpečností. Já to dávno vím, ale spousta cestovatelů je během návštěvy i po ní potěšena, protože v Jordánsku je bezpečno a obecná kriminalita je na velmi nízké úrovni. Turistické atrakce jsou takřka bez rizika. Jediné oblasti, kterým doporučuji se vyhnout, jsou ty u hranic se Sýrií a Irákem.

Jordánsko je sice poměrně malé, nicméně příroda je tu okouzlující a nenechá vás na pochybách, že jste se vydali prozkoumávat tu správnou zemi. Najdete tu pouště a polopouště, úrodný pás podél Jordánu, Mrtvé moře i skalní kaňony a rokle.

Jordánsko vám samo o sobě nabídne pestrý program. Jako ochutnávku jsem pro vás vybral 5 míst, která vás okouzlí a jejichž návštěvu rozhodně oceníte.

Ammán je od roku 1948 hlavním městem Jordánska a má za sebou několik tisíc let existence. Zmínku o něm najdete i v Bibli jako o „městě dětí ammónových“.

Zároveň je i tím největším jordánským městem a své návštěvníky nikdy nezklame. Říká se o něm, že je to jedno z nejkrásnějších měst Blízkého Východu a já můžu jedině souhlasit.

Jsem si jistý, že se vám bude líbit jak moderní, tak historická část. K nejzajímavějším místům patří například římský amfiteátr, náměstí krále Fajsala, Citadela, Byzantský kostel, Ummajadský palác nebo Herakleitův chrám.

Jeho úžasnou atmosféru si můžete užít na tradičních trzích, a dokonce vím o jednom skrytém, jen pro místní. Rád vám ho ale ukážu!

V Ammánu se vždy ubytovávám v hotelu v centru města s názvem Amman Pascha. Vlastní ho můj známý Palestinec Amman, který tu zaměstnává lidi v těžkých životních situacích, a dokonce se tu stará i o zvířata, která to potřebují – například o želvy, veverky nebo králíky. Na návštěvníky tu zase čeká možnost vyzkoušet klasické turecké lázně. A to je něco!

Jedinečná památka na Blízkém Východě. To je skalní město Petra, do něhož se dostanete jen úzkou rozsedlinou mezi červenými skalními útesy. Původně ji obývali Edomité, ale největší slávu si užila za přítomnosti Nabatejců, kteří dali vzniknout nádherným památkám vytesaným přímo do skal – například divadlo, královské hrobky nebo třeba klášter. Procházka tímto skalním městem je naprosto fascinujícím zážitkem.

Málokdo ale ví, že je tu taky Malá Petra, která bývala předměstím Petry a sloužila jako celní stanice. Když se na toto fantastické místo chci podívat, stačí mi k tomu jet od hlavního vstupu do Petry jen 20 minut autem.

Lidé se mě často ptají, kdy je nejlepší do Petry jet. Ideální je jaro (březen, duben a květen) a podzim (od konce září do poloviny listopadu). To nebývá úplně horko, ale zároveň je slunečno a výhledy si tu užijete na maximum. Počítejte ale s tím, že v tato období je tu spousta turistů. Na druhou stranu – v nejvytíženější dny roku 2019 sem zamířilo na 5 000 turistů denně, přičemž Petra je asi tak velká jako Brno, tak to není nic hrozného.

V zimě tu pobyt moc nedoporučuji, bývá tu totiž chladno a všechny plány vám může zkazit počasí. V létě se zase budete potýkat s vysokými teplotami, které na prozkoumávání této krásné oblasti nejsou úplně nejvhodnější. Ať už ale vyrazíte kdykoli, vydejte se do Petry brzy ráno, kdy ještě většina turistů spí – brány jsou otevřené od 6 hodin a prvních pár hodin tu potkáte jen pár lidí.

Ještě bych vás rád upozornil, že je naprosto nezbytné vzít si s sebou dostatek tekutin a jídla, pokrývku hlavy (je to tu zrádné!) a pohodlné boty. Jídlo a pití sice v Petře při nejhorším seženete, z cen ale nadšení nebudete. Většina hotelů nabízí turistům za pár dinárů obědový balíček, což je – ze zkušenosti – dobré řešení.

Popis k fotce: Tenhle výhled je specificky unikátní jen při zádní cestě k Petře.

Poušť Vádí Rum milují turisté, ale třeba i filmaři. Bizarní krajina zaujme na první dobrou každého – nenabízí žádné duny, nýbrž pouštní úseky měnící se v rozeklaná pohoří. Strmé skalní stěny a kaňony, z nichž některé zůstávají dodnes neprozkoumány, to je kus světa, který je pro nás neuvěřitelně cizí a jiný. K dokonalosti ho dotahují jediné stavby, které tu mohou vznikat – stany z kozí a velbloudí srsti.

Pouštní údolí u hranic se Saudskou Arábií vám uhrane svým nádherným zbarvením do červena i výškovými rozdíly – dno údolí se nachází v nadmořské výšce 800 metrů a okolní hory pak dosahují výšky 1 600 metrů. Nejvyšší vrcholek má 1 854 metrů a to už je rozdíl!

Rezervace, která se rozkládá na 720 m², má také svou přezdívku, a to Měsíční údolí. Nadšené turisty v ní, stejně jako mě, určitě zaujme celá síť stezek a beduínské kempy, kde se dá v nezapomenutelné atmosféře místa přespat. Zkrátka nepřijdete, ani pokud si potrpíte na luxus – najdete tu totiž i glampy s perfektním zázemím. Já ale vřele doporučuji menší a jednodušší kempy dál od začátku oblasti a vesnice Rum.

A co můžete ve Vádí Rum zažít kromě turistiky? Já osobně se tu rád projedu džípem nebo na velbloudovi, jiní zase lezou po skalách, meditují tu a provozují jógu, krásný je tu taky let balónem a najdete tu skvělou příležitost pro vyzkoušení sandboardingu, což je jízda na prkně po písku.

Když se ocitnete v Jordánsku, byla by školácká chyba nenavštívit pobřeží Mrtvého moře, které se nachází 400 m pod úrovní moře. Zdejší voda je 6x slanější než voda v oceánu, obsahuje chloridy, bromidy a další látky, takže je na omak mazlavější – nesnažte se vytvořený olejový film z pokožky drhnout a nechte chvíli vstřebávat léčivé účinky minerálů a olejů.

Když jsem tu byl poprvé, udivilo mě, že zdejší voda je hořká – když ji jen opatrně ochutnáte (na špičce jazyka), potvrdí se vám to. Je to tím, že největší zastoupení z přítomných solí tu má chlorid hořečnatý (52 %).

Ale hlavně tu ve vodě zažijete nezaměnitelný pocit neponořitelnosti! Obliba Mrtvého moře, které existuje už tři milióny let, ale tkví v tom, že jeho voda má prokazatelné blahodárné účinky na lidskou pokožku, jak už jsem zmínil výše.

Možná byste na jezeře čekali nějakou tu loď s turisty. Tady ani náhodou. Voda je tak slaná, že po ní lodě jednoduše plout nemohou.

V Jordánsku je několik křižáckých hradů a jedním z nich je právě Shobak na samém jihu. Původní pevnost tu nechal pod názvem Mont Realis v roce 1195 zbudovat Baldwin I. Dnes tu můžeme uvnitř obdivovat dva kostely, trosky lázní, vodních nádrží a mlýnských kamenů. Když budete pozorně hledat, najdete šachtu, do níž vede 375 schodů tesaných do skály a jež je jednou z nejhlubších studní, kteří křižácká vojska vybudovala.

Kromě Shobaku se tu ale dá obdivovat i zřícenina jednoho z největších křižáckých hradů v oblasti Blízkého Východu, Karak. Ten ve 12. století střežil město Jeruzalém. Hrad to byl opravdu výjimečný, stál totiž na významné obchodní a poutní cestě, která spojovala Damašek s Mekkou. Mráz po zádech mi šel, když jsem se dozvěděl, že ze zdejších zdí byli shazováni zajatci…

A co tu najdete dnes? Můžete se projít kuchyněmi s velkou cihlovou pecí, krbem a lisem na olivy. Čekají vás tu také tesané desky, klenuté místnosti a zdi, muzeum skla a nádobí. Pak se určitě vydejte podél trosek kostela k mamlúcké hradní věži. Je tu spousta věcí k objevování!

Do třetice všeho dobrého se podívejte na Azraq, jedno z mých oblíbených míst. Azraq je jedním z nejzajímavějších pouštních hradů. Nikdo neví, kdy tady hrad vznikl, ale je spojován hlavně s osobností Lawrence z Arábie. První zmínka o hradu pochází z období kolem roku 300 př. n. l., kdy o něm píšou řečtí kronikáři. Jisté je, že tu stál lovecký palác a vojenská základna. Ve 13. století Ajjúbovci stavbu předělali na hrad a z této doby se dochovala malá mešita postavená na zbytcích byzantského kostela.

Jordánsko je země otevřená, takže není třeba příliš si lámat hlavu se striktními pravidly. Některá byste ale přece jen dodržovat měli.

Alkohol. Dá se pořídit ve speciálních obchodech a v některých restauracích a barech. Tam a v ubytování ho konzumujte, co hrdlo ráčí, na veřejnosti se ale jeho popíjení vyhněte.

Oblečení. Na to se ptají především ženy. Dobrou zprávou je, že ženy tu nemusí nosit hidžáb. Ba dokonce ve větších městech se i zdejší ženy oblékají podobně jako v Evropě. Pozor si ale dejte na oblečení výstřední, hlavně při návštěvě památek. Přece jen jde o muslimskou zemi.

Cestovní pas. Na bezpečnost v zemi dohlíží mimo jiné armáda. Často tak můžete narazit na kontrolní stanici, jejíž osazenstvo vás bude chtít legitimovat. Mějte proto svůj cestovní pas vždy u sebe.

Pitná voda. Obecně je voda z vodovodu v Jordánsku pitná a není třeba se jí bát. Dost možná vám ale nebude chutnat – může být totiž trošku slanější a mít nezvyklou pachuť. Není ale problém koupit si vodu balenou, to je vždy jistota.

Placení. Většina hotelů, restaurací a obchodů přijímá platební karty, je ale lepší mít s sebou vždy dostatek hotovosti, aby vás nemožnost placení kartou případně nezaskočila. V Jordánsku si můžete bez problémů směnit eura i dolary.

Autor článku: Omar Jamaein

• Web. Na našem letenkovém portálu Letuška.cz
• Napište nám poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Mapa. Přehled všech letů najdete na mapa.letuska.cz.