Hrady a zámky v Evropě – zaměřeno na Španělsko

Město Alcázar je spíše odříznuté od větších měst a cesta sem vám proto chvilku potrvá. Věřte ale, že stojí za to. My vám doporučujeme trasu Praha – Valencie, a poté dopravu autem nebo autobusovým spojením ALSA, až do města Alcáraz. Z Prahy do Valencie se během sezóny létá každý den, a to se společností Smartwings.

Alcázar je pohádkový hrad ve španělském městě Segovia a je nejnavštěvovanějším španělským hradem. Hrad s věžičkami z modré břidlice dokonce učaroval i samotnému Waltovi Disneymu. Inspiraci Alcázarem poté zužitkoval při návrhu pohádkového zámku v pohádce o Popelce a silueta hradu je patrná i na logu Disneyho studia. Ale teď už zpátky k Alcárazu. Jak už jeho název napovídá, tento hrad byl původně maurský. Do poloviny 12. století se jednalo jen o dřevěné opevnění. S přestavbou opevnění do gotického kamenného hradu začali až katoličtí králové. Od 13. století se hrad stal sídlem králů. Mezi jeho nejdůležitější obyvatele patřili Alfons VIII, Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský. Královna Isabela na hradě dokonce přijala Kryštofa Kolumba a přislíbila mu zde financování jeho plaveb. Po přestěhování královského dvora do Madridu prošel Alcázar několika přestavbami i proměnami své funkce. Hrad také chvíli sloužil jako vězení. Požár v roce 1869 jej silně poškodil. A následná rekonstrukce dala hradu současnou romantickou podobu.

Pokud jste se rozhodli navštívit Castillo de los Templarios ve městě Ponferrada, nejrychlejší trasou je ta přes Bilbao. Z Prahy sem létá aerolinka Vueling a cesta trvá necelé tři hodiny. A kudy dál? V případě města Ponferrada vám doporučujeme půjčit si auto a cestovat po vlastní ose. Pokud ale nemáte řidičák, nebo si netroufáte, můžete využít také autobusové linky ALSA nebo Flixbus. S nimi se vám ale cesta protáhne na osm hodin.

Pokud vás láká středověká mystika, templářské legendy a dramatická architektura, město Ponferrada ve španělské provincii León vás určitě nadchne. Nachází se přímo na slavné poutní cestě Camino de Santiago, a už z dálky vás uchvátí jeho majestátní Hrad templářů (Castillo de los Templarios). Nejenže jde o jednu z nejvýznamnějších středověkých pevností v zemi, ale zároveň i o jedno z nejzachovalejších templářských sídel v celé Evropě. Hrad byl původně založen Římany, ale do své finální podoby ho přetvořil právě řád templářů, když jim byl v roce 1178 darován jako poděkování za ochranu poutníků na jejich duchovní cestě. A ti zde zanechali nesmazatelný otisk. Mohutné zdi, čtrnáct věží a tajemné podzemní chodby působí až filmově. Není proto divu, že se toto místo často objevuje v dokumentech a historických filmech. Po zrušení templářského řádu se hrad dostal do rukou různých šlechtických rodin a prošel několika přestavbami. I přes všechny změny si však zachoval svůj původní středověký charakter, a to včetně působivého výhledu na řeku Sil a okolní kopce, které na podzim dostanou zlatočervené odstíny. Dnes se v hradním areálu nachází muzeum a v létě se zde pořádají rytířské turnaje i divadelní představení.

Do města Alhambra se dostanete nejrychleji cestou přes španělskou Grenadu. Tam bohužel přímé linky nelétají, ale můžete využít spoje přes Madrid, se společností Iberia. Dále pak můžete cestovat půjčeným autem nebo autobusovou linkou ALSA.

Na jihu Španělska, pod zasněženými vrcholky pohoří Sierra Nevada, se nachází jeden z největších pokladů nejen Andalusie, ale celé Evropy – Alhambra. Tento maurský palácový komplex u Grenady je esencí islámské architektury a mystiky, a právem patří na seznam UNESCO. Pokud vás tedy omrzely klasické gotické věže, tady se ocitnete v úplně jiném světě. Geometrické ornamenty, arabesky, mramorové sloupy a fontány s kapající vodou vás pohltí jako oáza. Alhambra vznikla ve 13. století a byla nejen pevností, ale především sídlem emírů a kulturním centrem. Každý kout paláce je mistrovským dílem. Patio de los Leones (Lví nádvoří) i Palacio de Comares (zahrady Generalife) jsou místy, kde se zastavil čas. Když se v roce 1492 Grenada dostala do rukou katolických králů, Alhambra byla částečně upravena v renesančním duchu, ale její arabská duše zůstala zachována. Pro návštěvu ovšem doporučujeme si vstupenky rezervovat několik měsíců dopředu. A rozhodně si dejte čas. Tohle místo totiž není na otočku. Tohle je kamenná poezie, kterou musíte pomalu vstřebat.

Stejně jako v případě Templarios, i na hrad Loarre se nejrychleji dostanete přes Bilbao a s lety společnosti Vueling. Z Bilbaa vás potom ale přece jen čeká delší cesta. Tři a půl hodiny autem nebo využít vlakový spoj z Bilbaa do Zaragozy a dále autobusem do Loarre.

Hrad Loarre je jako zjevení. Stojí sám, vypínající se nad planinami Huesca a vypadá, jako by tu čekal tisíc let jen na vás. A víte co? On tu opravdu stojí už přes tisíc let. Patří mezi nejstarší a nejlépe dochované románské hrady v Evropě a postaven byl už v 11. století králem Sanchem III. Navarrským. Hrad měl čistě strategickou funkci, tedy chránit oblast a poskytovat zázemí křesťanskému vojsku. Z toho důvodu je tvrdý, strohý a praktický. Žádná zbytečná zdobnost, žádné arabesky. Ale co mu chybí na luxusu, to dohání v atmosféře. Jeho kamenné zdi, kruhové věže, úzké střílny a vnitřní kostelík působí neskutečně autenticky. Největším klenotem hradu je románská kaple svaté Marie, kde se zachovaly původní fresky a kamenné reliéfy. Loarre má také dvě úrovně opevnění. Vnější zdi chrání celé hradní podhradí a skladovací prostory, zatímco vnitřní hrad ukrývá obytné části a kapli. A výhled? Ten je legendární. Z hradní věže uvidíte až ke Kantábrijským horám a na druhé straně Pyreneje. Při západu slunce to celé vypadá jako ze scény v historickém eposu. Není tedy náhoda, že se zde natáčel film Království nebeské. Dnes je hrad přístupný a restaurovaný, s návštěvnickým centrem a interaktivními expozicemi. Ale nejlepší způsob, jak Loarre zažít, je v klidu, s trochou mlhy nebo větru, a představovat si, jak se zde kdysi připravovali křesťané na bitvy s maurskými emíry.

Dostat se z Prahy na hrad Coca není úplně přímočaré, ale rozhodně se to dá – s trochou plánování – zvládnout. Nejbližší letiště je v Madridu. A odtud je to do města Coca ještě asi 140 km. Do Madridu létají z Prahy Smartwings a cesta trvá tři hodiny. Poté můžete cestovat autem po vlastní ose nebo vsadit na autobusovou linku ALSA.

Pokud vás už omrzely hrady z šedého kamene a chcete něco opravdu neobvyklého, pak vás Castillo de Coca doslova zaskočí. Tento červeno-cihlový obr vypadá, jako by vyrostl z písku a ohně. A není tak ani divu, že je považován za nejkrásnější příklad mudejarské vojenské architektury ve Španělsku. A možná i v celé Evropě. Hrad byl postaven v 15. století a už od začátku bylo jasné, že to nebude obyčejná pevnost. Coca byla sídlem šlechtického rodu Fonseca, konkrétně arcibiskupa ze Sevilly, který chtěl nejen chránit své pozemky, ale také ohromit každého, kdo se přiblíží. A povedlo se. Cihlové zdi s bílými ornamenty, vlnitá cimbuří, složité geometrické motivy – všechno to dohromady vypadá spíše jako pevnost z nějaké perské pohádky než hrad u Segovie. A pozor! Toto navíc nebyl královský hrad, ale „jen” soukromé šlechtické sídlo, které sloužilo jak k obraně, tak k reprezentaci. A to tak dobře, že přežil i několikeré obléhání. Hrad má trojité opevnění, obranné věže, padací mosty, ale i podzemní chodby, do kterých se dodnes dá vejít. Uvnitř najdete krásně dochované klenuté sály, dřevěné kazetové stropy, cihlové fresky a taky překvapivě dobře zachovalé vězení. Dnes je Coca ukázkou, že středověká pevnost nemusí být jen o síle, ale taky o kráse, vzorech a dekoru. A navíc je to jeden z mála hradů, kde si můžete projít opravdu kompletní obranný systém – od příkopu až po cimbuří.

Začíná se zdát, že pokud se chcete vydat ve stopách těch nejkrásnějších hradů a zámků, ideálním startovacím bodem bude Bilbao. A stejně je tomu i v případě hradu Butron. Odtamtud můžete jet na hrad autem (cesta trvá pouhých 20 minut) nebo využít hromadnou dopravu. Autobusem cesta trvá něco málo přes hodinu.

Castillo de Butrón není obyčejný hrad. Je to místo, které se zdá být vytržené ze snu. Nebo možná spíše temnější pohádky bratří Grimmů. Vysoké věže, špičatá cimbuří, bujná vegetace a ticho lesů. Tato neogotická fantazie se nachází jen asi půl hodiny od Bilbaa, a přitom je světelné roky vzdálená od moderního Baskicka. Zajímavé je, že stavba, jak ji známe dnes, není středověká, i když tak působí. Původní pevnost zde stála už ve 13. století a sloužila k ochraně území rodu Butrón – obávaných baskických šlechticů, kteří se často účastnili krvavých sporů mezi místními rody. Hrad však ve své původní podobě chátral, až z něj zbyly jen ruiny. To se změnilo v 19. století, kdy se ho ujal markýz z Cubas, bohatý romantik, který se rozhodl, že na ruinách postaví svůj vlastní hrad snů. Nechal tak vybudovat stavbu ve stylu bavorské neogotiky, inspirovanou mimo jiné německým Neuschwansteinem. A výsledkem je hrad, který by klidně mohl stát jako kulisa pro Pána prstenů. A teď přichází trochu smutná část: Butrón je momentálně uzavřen pro veřejnost. Dlouhá léta byl opuštěný, a i když změnil majitele a probíhají jednání o jeho zpřístupnění, dovnitř se zatím legálně nedostanete. Ale! To neznamená, že ho nemůžete obdivovat zvenčí. A věřte že i to stojí za to! Lesní cesta vás zavede až pod jeho hradby a díky okolní přírodě má celé místo až magickou, lehce strašidelnou atmosféru. Pokud tedy hledáte místo na trochu netradiční výlet v severním Španělsku, tady máte váš gotický sen v baskické krajině.

Město Olite leží na severu Španělska, kousek od hranic s Francií. Nejrychleji se tam dostanete přes město Bilbao. Sem z Prahy létá aerolinka Vueling a cesta trvá necelé tři hodiny. Z Bilbaa do Olite se potom dostanete autem, za dvě hodiny, nebo autobusy ALSA či Flixbus, za pět hodin.

A nakonec něco pro milovníky noblesy a středověkého luxusu. Palác v Olite, známý také jako Castillo-Palacio Real de Olite, je doslova pohádkovým sídlem. Nachází se v srdci provincie Navarra a byl rezidencí Karla III. Navarrského, přezdívaného „Ušlechtilý”, který si potrpěl na pohodlí, umění a víno (ano, víno mělo v paláci vlastní sklep i velmi důležitou funkci). Palác vznikl ve 14.–15. století a jeho architektura je směsí gotiky, maurského vlivu a evropské elegance. Má několik vnitřních nádvoří, botanické zahrady, vyhlídkové věže, a dokonce i zvěřinec. Olite je dnes přístupný veřejnosti a pořádají se zde festivaly, trhy i historická vystoupení. Pokud tedy hledáte místo, kde můžete ochutnat výborné lokální víno a užít si to nejlepší ze Španělska, právě jste ho našli.

• Nejlepší letenky kamkoliv najdete na našem letenkovém portálu Letuška.cz.
• Nebo nám napište poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Inspirativní přehled nejlepších cen najdete na mapa.letuska.cz.