Ostrovy Evropy – zaměřeno na Finsko

Když se řekne Finsko, většina lidí si vybaví ticho zasněžených plání, polární záři, nebo saunu, kde si člověk vesele sedí nahý vedle úplně cizího Fina a oba to považují za nejpřirozenější věc na světě. Tato severská země ale nabízí mnohem víc. Je to krajina kontrastů. Drsná a zároveň jemná, chladná, ale přívětivá, osamělá, ale naplněná hlubokým klidem. Finsko je v první řadě známé svými lesy. Ty tu pokrývají přes 70 % rozlohy země a potulují se v nich losi, medvědi a vlci, ale i sobi nebo zajíci. Pro místní ale nejsou lesy pouze místem. Jsou životním stylem. Finské právo na přístup do přírody, tzv. „jokamiehenoikeus,” umožňuje komukoliv volně se pohybovat přírodou, stanovat, sbírat houby a bobule. Stačí jen respektovat klid a nenarušovat životní prostředí. Finsko je zároveň přezdíváno „zemí tisíců jezer“. Celkem jich má přes 188 000, a pokud byste se rozhodli navštívit každé z nich, zabralo by vám to přes 500 let. A co zimy? Ano, zimy ve Finsku jsou dlouhé a temné. Ale v tom je právě jejich největší krása. Finové dokázali otočit drsné klima ve svůj prospěch. A například sauna je dokonalým příkladem. V zemi s pouhými 5,5 miliony obyvatel jich existuje více než 3 miliony. Finsko je také země extrémních světelných kontrastů. V zimě, hlavně za polárním kruhem, kde panuje polární den a noc, můžete spatřit polární záři, která mění vaše nejkrásnější sny na skutečnost. A pak přijde léto a s ním fenomén půlnočního slunce. V nejsevernějších končinách zde slunce nezapadá až 70 dní v kuse. Lidé toho využívají, slaví, cestují, tančí a jezdí na chaty k jezerům. Léto ve Finsku má zkrátka zvláštní příchuť. Trocha melancholie a trocha euforie. A možná je to proto, že Finové dobře vědí, jak jsou tyto chvíle pomíjivé.

Na Replot se dostanete snadno a rychle z města Vaasa. Ostrov je od něj vzdálen přibližně 24 kilometrů a dopravit se na něj můžete autem či veřejnou dopravou, přes slavný most Replotbron, který je sám o sobě místem stojícím za vidění. Do Vaasy se dostanete letecky se společností Finnair a cesta potrvá přibližně 4–5 hodin. Trasa Praha–Vaasa totiž bohužel nenabízí přímé spoje, a s největší pravděpodobností tak budete muset přestupovat v Helsinkách.

V Botnickém zálivu, kde se finská pevnina vlní do chladných vod, leží ostrov Replot. Ten patří do UNESCEM chráněné oblasti Kvarken Archipelago, jako jedinečný geologický fenomén, zvaný postglaciální vzestup pevniny. Zde se země po poslední době ledové stále zvedá, a to zhruba o 8 mm ročně. Pobřeží se zde mění a nové ostrůvky se tu rodí přímo před očima. Turismus tu není masový, ale spíše náhodný a nejpopulárnější aktivitou je tu turistika na kajaku mezi ostrůvky, pozorování ptáků v biosférických oblastech nebo třeba zimní rybolov na zamrzlých lagunách. V zimě navíc občas zazáří polární záře. Ale jen nenápadně, jak se na sever sluší. A pak si tu samozřejmě můžete užít pěší turistiku po značených stezkách, které vedou lesy, přes rašeliniště i kolem typických červených dřevěných domků. Replot však není jen o přírodě. Je taky o lidech. Malá komunita, v níž se mluví víc švédsky než finsky, drží při sobě jako banda ostřílených námořníků. Školy, knihovny i kulturní centra tu fungují díky místním iniciativám a ekologická výchova není pojmem pro státní dotace, ale běžná součást života. Mimochodem, v posledních letech se Replot stává také cílem mladých „ekonomádů“, kteří hledají klid a inspiraci mimo městské smogy. Díky skvělému internetu a přirozenému rytmu života se ostrov stal malým hubem pro digitální kreativce i ekologické startupy.

Nejbližším letištěm u ostrova Nagu je to ve městě Turku. Sem se dostanete z Prahy za přibližně šest a půl hodiny (i s přestupem). Na letišti si potom musíte půjčit auto. Na ostrov totiž žádná hromadná doprava nejezdí. Auto z půjčovny však přináší i mnohé další výhody, a to například možnost pohybu i do těch nejvzdálenějších konců Nagu.

Nagu je jedním z ostrovů souostroví Turku. Na Nagu žije jen malá komunita s 1 500 obyvateli, ale přes léto se toto číslo mnohonásobně zvyšuje. Celé souostroví je totiž velmi oblíbené místními i turisty z cizích zemí. A proč právě Nagu? Možná to bude jeho středověkým hradem, možná kouzelným přístavem a možná slavnou ostrovní stezkou. Dominantou ostrova je ale bezesporu kostel Nauvon kirkko. Postavený je z šedé žuly a obklopený lesem. Vypadá tedy spíš jako mystické místo ze světa fantasy než jako obyčejný farní kostel. Uvnitř vás překvapí krásně zachovalé fresky a dřevěné detaily z doby, kdy sem poutníci přicházeli pěšky přes zamrzlé moře. Dalším z magnetů ostrova je Archipelago Trail (Skärgårdsvägen), tedy ikonická trasa, která spojuje pevninu s desítkami ostrovů přes mosty, trajekty a úzké silničky. Ostrov Nagu je přitom jedním z klíčových bodů této stezky, která se táhne v délce přes 250 kilometrů a představuje unikátní mix cyklostezky, kulturní pouti a ekologického cestování. A v neposlední řadě zde najdete i výše zmíněný přístav. Ten není jen místem, kde kotví lodě, ale doslova živým centrem ostrovního života a v létě tu probíhají trhy, festivaly i koncerty pod širým nebem.

Do Hailuota se dostanete trajektem z města Oulu, kde také naleznete letiště. V zimě, když je moře zamrzlé, se na ostrov dostanete ledovou cestou. V létě potom výše zmíněným trajektem Oulunsalo ferry, a to do přístaviště Farestiina, které se nachází kousek od města Vaski. A jak se nejrychleji dostat do Oulu? Letadlem samozřejmě. Z Prahy sem létají aerolinky Lufthansa nebo Finnair, a to přes Mnichov nebo Helsinky.

Duny táhnoucí se, kam až oko dohlédne, krásné moře i idylické rybářské vesničky. Největší ostrov v Botnickém zálivu se svými turistickými stezkami, kempingovými spoty i chatkami s ohništi nabízí širokou škálu příležitostí, jak si užít dovolenou v přírodě. Dnes má navíc ostrov živou uměleckou a kulturní scénu. Léto v Hailuoto je známé událostmi, jako je kulturní festival Bättre Folk, divadelní festival Hailuoto, nebo hudební festival Hailuoto Musiikkipäivät. Ostrov také nabízí desítky kilometrů turistických a cyklistických stezek, z nichž některé vedou až na samotný západní výběžek Marjaniemi, kde se nachází ikonický maják z roku 1871. Ten dnes slouží jako hotel a kavárna, kde si můžete dát kávu, zatímco budete pozorovat rybáře, vracející se z moře. A také není náhodou, že si Hailuoto oblíbili umělci. Do místní komunity se vmísili výtvarníci, spisovatelé i řemeslníci, kteří si tu našli nejen útočiště, ale i prostor pro tvorbu. Mnozí z nich se zároveň podílejí na kulturním životě ostrova, pořádají workshopy a výstavy pod širým nebem.

Na ostrov Kimitoön se můžete dostat hned ze dvou letišť, a to z Turku nebo Helsinek. Turku je od Kimitoön vzdáleno přibližně hodinu cesty a Helsinky dvě hodiny. Na obě letiště přitom létá aerolinka airBaltic. Do Helsinek se potom můžete dostat i s Finnair. Na ostrov se dále dostanete vypůjčeným autem nebo autobusovými linkami, přes most Pungböle.

Stačí dvě hodiny cesty z rušných Helsinek a ocitnete se v úplně jiném světě. V zemi ticha, borovic a slané vůně moře. V krajině, kde se finský šarm mísí se švédským dědictvím, a kde má každé stéblo trávy svůj příběh. Kimitoön, největší ostrov v jihovýchodním Finsku, je místo, kde se dává sbohem hluku, spěchu a stresu. A kde začíná něco, čemu se říká „skandinávský zen“. Kimitoön leží, stejně jako Nagu, v souostroví Turku, ale na rozdíl od mnoha jiných, tento ostrov je snadno přístupný, a to po mostě Pungböle. A zde začíná dobrodružství, které je ideální i pro ty, kdo nemají čas nebo odvahu putovat hluboko do severské divočiny. Na severu naleznete sídlo Söderlångvik, někdejší letní rezidenci slavného spisovatele a diplomata Amose Andersona, které dnes slouží jako muzeum. Kimitoön je také jako stvořený pro objevování na kole. Silnice jsou klidné, cesty dobře značené a za každou zatáčkou se může objevit něco nečekaného: zátoka se saunou na molu, farmářský stánek s domácí zmrzlinou, nebo galerie, kde vystavuje místní malíř (či malířka), co vypadá jako postava z Moominů. Kimitoön je v neposlední řadě i brána k dalším, ještě menším ostrůvkům. Jedním z nejoblíbenějších cílů je přitom Bengtskär, majákový ostrov vzdálený asi hodinu lodí. Stojí tu nejvyšší maják v severských zemích (52 metrů), postavený na holé skále, bičovaný vlnami a větrem. Dnes slouží jako muzeum, ale také jako hotel. Ano, můžete tu i přespat.

Na Åland se můžete dostat trajektem z Turku, kam létá aerolinka airBaltic. Trajekty staví na ostrově v hlavním městě Mariehamn a odtamtud můžete jet dál půjčeným autem nebo autobusem. Počítejte ale s tím, že samotná cesta z Turku je poměrně dlouhá, a pokud netrváte na přistání ve Finsku, spíše se vám vyplatí letět nejprve do švédského Stockholmu, a odtud se vydat do městečka Köpmanholm, kde staví trajekt na ostrov. Pohyb po ostrově je potom o poznání jednodušší. Åland totiž nabízí mnoho autopůjčoven, a také skvěle řešenou hromadnou dopravu.

Geograficky, kulturně, a dokonce i politicky je autonomní Åland velmi zvláštním místem. Součást stejnojmenného souostroví, které se nachází mezi Finskem a Švédskem, je domovem přibližně 29 000 obyvatel, z nichž přibližně třetina žije v hlavním městě Mariehamnu. Åland má svůj vlastní daňový systém, vlastní poštovní známky a vlastní vlajku. Åland má dokonce i své vlastní klima, které je blízké severským regionům v počtu hodin slunečního svitu, ale zároveň nabízí mírnější přímořské klima. Zkrátka unikát. Hlavní město Mariehamn je možná malé, ale rozhodně ne nudné. Leží na úzkém poloostrově mezi dvěma přístavy a doslova voní mořem. Město založila ruská carevna Marie Alexandrovna, ale dnes má příjemně severský a přímořský šmrnc. Procházet se tu můžete podél aleje Esplanaden, zastavit se v přístavu na zmrzlinu, nebo si půjčit kolo a za dvacet minut být mimo civilizaci. Åland je celkově rájem cyklistů. Díky rovinatému terénu a dobře značené síti stezek se dá projet klidně celý ostrov. Mosty, přívozy, hráze a malé cesty spojují jednotlivé ostrůvky jako korálky na niti. A ať už se rozhodnete pro kratší výlet nebo týdenní roadtrip s přespáváním v chatkách a koupáním v moři, Åland vás nadchne. Během léta Åland také ožívá celou řadou kulturních akcí. Rockoff Festival v Mariehamnu přináší hudbu pod širé nebe a láká mladší publikum, zatímco festivaly jako Åland Sea Jazz nebo literární akce v menších obcích vytvářejí prostor pro hlubší ponoření do místní kultury.

Chystáte se navštívit ostrov Suomenlinna? Potom zvolte cestu přes letiště v Helsinkách. Sem létají z Česka přímé spoje každý den, a to se společností Finnair. Z hlavního města se poté na ostrov dostanete za necelých 20 minut a trajekty sem jezdí až čtyřikrát za hodinu.

Suomenlinna je komplex šesti malých ostrůvků a domov stovek lidí, který je přístupný po celý rok. Pro milovníky piva má Suomenlinna vlastní pivovar, kde můžete ochutnat širokou škálu piv, ciderů i sezónní speciality. Každý ze šesti ostrovů je zároveň velmi autentický a nabízí něco jiného. Od pikniků na zelených kopcích s výhledem na moře až po klidné večerní procházky dlážděnými ulicemi měst. Na první pohled může Suomenlinna dokonce působit jako kulisa z historického filmu. Celý ostrovní komplex je totiž především pevnostním souostrovím a jeho kamenné bastiony, kasematy, tunely a hradby připomínají časy, kdy se tady ještě vážně bránily hranice říší. Zdejší pevnosti byly postavené v polovině 18. století jako obranný val Švédska proti Rusku. Dnes už ale slouží pouze jako místo klidu, kultury a komunitního života. Suomenlinna ale rozhodně není žádný skanzen. Je to živé místo, kde se chodí do práce, do školy, kde se griluje i opravují lodě. A kde také najdete vše, co potřebujete. Na ostrov ale jezdí lidé především za pohodou a odpočinkem. Mezi největší trumfy ostrova totiž patří rozlehlé zelené plochy ideální na piknik, lenošení, frisbee i pozorování lodí plujících do přístavu. Najdete tu i malou pláž, kam se chodí koupat hlavně místní. Voda přitom bývá studená, ale v letních měsících osvěžující. Během léta sem zároveň odplouvá poslední trajekt ve 2 hodiny ráno, takže máte možnost prozkoumat ostrovy i ve světle půlnočního slunce.

Kudy na ostrov Kökar? Ideálně opět z Turku nebo Stockholmu. Ostrov je totiž součástí výše zmiňovaného souostroví Åland a leží přesně mezi Finskem a Švédskem. Trajekty vás poté odvezou do hlavního přístavu Karlby a odsud můžete cestovat autem nebo místními autobusovými linkami.

Hledáte tu pravou skandinávskou atmosféru s malými červenými domy na pobřeží, větrnějším počasím a mořem tak čistým, že v sobě odráží jen černo z hlubin? Vydejte se na Kökar (čtěte „Čékar"). Kökar je nejodlehlejší osídlený ostrov souostroví Åland a rozhodně patří k těm, které si zamilujete, pokud toužíte po syrové přírodě a pocitu, že jste v jiném světě. Není tu žádné velké město, žádná nákupní centra, žádná okázalá turistická infrastruktura. Jen větrné pláně, granitové skály, rozptýlené domečky a moře, které pobízí k tomu zpomalit a zhluboka dýchat. Kromě nádherné přírody má ale Kökar i zajímavou historii. Ve středověku tu působil františkánský klášter, jehož základy dnes najdete u kostela sv. Anny. Ten je mimochodem sám o sobě velmi fotogenický – bílá stavba stojící osamoceně na pahorku s výhledem na moře působí skoro jako zjevení z jiného světa. Je to zkrátka jedno z těch míst, kde si člověk přestane dělat starosti. A to je, řekněme si to na rovinu, k nezaplacení.

• Nejlepší letenky kamkoliv najdete na našem letenkovém portálu Letuška.cz.
• Nebo nám napište poptávku s počtem cestujících a přibližnými termíny přes Kontaktní formulář.
• Inspirativní přehled nejlepších cen najdete na mapa.letuska.cz.