Zima je v našich končinách v plném proudu a vypadá to, že s námi ještě nějakou dobu vydrží, rozhodli jsme se proto před ní zbaběle utéct na tři týdny do teplých krajin. Naše volba padla na Vietnam, s ohledem na naše preference to totiž byla vytoužená destinace. Jihovýchodní Asie, teplo, zajímavá kultura, levno, výborné jídlo, přiměřeně turistů a přátelští místní? Značka ideál!
Plán byl vlastně jednoduchý - přiletet do Hanoje, zregenerovat se ve městě po dlouhém letu a vyrazit do hor na severu, odkud bychom pak zamířili na jih až k hranicím s Kambodžou. Až na pár menších změn jsme svůj seznam must-see míst beze zbytku splnili, a teď vám ho můžeme slavnostně a velkou pompou předat. Jak si Vietnam naplánovat? Jak se sbalit na tři týdny? A jak je to s praktickými záležitostmi? Velký vietnamský speciál Letušky vám poradí.
ITINERÁŘ CESTY - 3 TÝDNY VE VIETNAMU
- Hanoj – město
- Ha Giang – motorka, hory
- Hoi An – kupecké město
- My Son – hinduistický chrám
- Hoi An – kupecké město
- Da Nang - velkoměsto, letiště
- Phu Quoc – ostrov, pláže, skútr, šnorchlování
- Ha Tien – město u Kambodži
- Thach Dong - buddhistická pagoda ve skále
- delta Mekongu – buddhistický chrám, ostrovy na řece
- Ho Chi Minh – oslava lunárního roku
- Mui Ne – surf, duny
Původně jsme uvažovali i nad turistickými atrakcemi jako jsou zátoka Ha Long nebo oblast Sa Pa, ale jak známí, kteří Vietnam také navštívili, tak i místní nás od obou zastávek zrazovali. Ostatně, o přecpanosti a nulové atmosféře Ha Long Bay jsme psali již dříve.
JAK SE PŘEMISŤOVAT?
Existuje nespočet způsobů, jak se po Vietnamu přepravovat. My jsme vyzkoušeli snad všechno z dopravního mainstreamu – taxi, spací autobus, minibus, kolo, trajekt, vlak, letadlo, dřevěnou bárku, skútr i motorku. Dobrovolně jsme se se svými krosnami vzdali mototaxíků, které jsou tu velmi oblíbené, a nelákal nás ani tuktuk. Doprava je po Vietnamu velmi levná, například osmihodinová cesta spacím autobusem vyšla průměrně na 250 korun.
Ceny taxi se lišily, stejně jako všude jinde se taxikáři snaží na turistech vydělat, proto si s řidičem domluvte cenu ještě před začátkem jízdy a pak na ní trvejte. Je totiž možné, že přijdou argumenty typu “mám doma dvě děti a musím je živit” - takové citové vydírání by vás nemělo rozhodit. Překvapilo nás také, jak dobře ve Vietnamu funguje služba Uber. Ušetřila nám několikrát nervy i peníze – cesta na letiště v Ho Či Minově městě nás stála celkem 100 korun, což byl oproti klasickému taxi z letiště v Hanoji za 500 korun opravdu rozdíl.
Pokud chcete být skutečně nezávislí, půjčte, nebo ještě lépe kupte si motorku a projeďte Vietnam na vlastní pěst. Ceny motorek jsou tu opět skutečně nízké, na konci výletu tu svou navíc můžete prodat za příjemnou cenu. Pro tip: ačkoli byste si radši koupili novou motorku, zamiřte do bazaru a vyberte si krásku, kterou někdo před vámi opravil – obvykle jsou pak kvalitnější, než když se koupí nové.
JAK SE SBALIT NA TŘI TÝDNY?
Samozřejmě záleží na typu dovolené. Pokud letíte s obřím loďákem a váš plán je upíchnout se alespoň na týden na pláži luxusního rezortu, pravděpodobně s balením nebudete mít problém. Cestujete-li ale (stejně jako my) s krosnou a baťůžkem, možná párkrát narazíte. Ve Vietnamu, alespoň v tom, jak jsme ho poznali, se totiž počasí střídá po pár kilometrech. Na severu nás potkala pořádná zima, ve středu země bylo příjemně a na jihu zase pětatřicítky. Ve většině ubytování jsme ale měli možnost si za pár korun vyprat, což nám cestu značně usnadnilo.
co jsme si sbalili na tři týdny (a nezlomili se pod těžkou krosnou vejpůl) :
- jednu větrovku, mikinu, svetr (který se zdál být zbytečný, ale hned na severu jsem ho v sedmi stupních ocenila), dlouhé kalhoty, kraťasy, sukni, šaty, košili
- šest triček
- spodní prádlo, punčochy (na motorku v horách)
- ponožky + plyšové ponožky, které se hodí do dopravních prostředků s klimatizací
- šátek
- menší batoh a malou tašku na peníze a telefon
- elektronickou čtečku, digitální zrcadlovku, nabíječky, zápisník
- kosmetiku – většinu jsem se snažila koupit v cestovním balení (např. vodu na pleť), ale třeba šampon, sprchový gel nebo opalovací krém bylo nutné vzít v klasické velikosti
- tenisky, dvoje otevřené, lehké boty (pantofle a sandály)
- “první pomoc” (léky na zažívání, náplasti, panthenol s aloe vera)
- měla jsem s sebou i notebook, ale pokud ho nepotřebujete, neberte – každá další drahá věc navíc je i starostí navíc.
A CO PRAKTICKÉ ZÁLEŽITOSTI A VIETNAM?
Co se týče směnáren, nenarazili jsme ani na jeden podnik, kde by nám nabídli vyloženě nevýhodný kurz. A to ani na letišti, ani v centru velkoměst. Ideální je v Česku směnit koruny na dolary, které postupně ve Vietnamu v průběhu cesty směnovat na dongy. Pokud plánujete si s sebou fyzicky vzít jen část budgetu a zbytek nechat ležet na účtu, najít bankomaty není ve větších nebo turistických městech problém. Výběr stojí ze strany Vietnamu okolo 50 korun – kolik si za zahraniční výběr naúčtují v Česku, záleží na vaší konkrétní bance.
Ve směnárnách na letišti se dají koupit i SIM karty s daty. Z vlastní zkušenosti je ale lepší si počkat až do města, kde s nimi obchodují cestovní kanceláře – nám se každému podařilo sehnat kartu s 18 GB dat, což je sice asi tak třikrát víc, než jsme potřebovali, ale stála 200 korun, takže nebylo o čem přemýšlet.
Pokud by se vám náhodou “poštěstilo” a museli jste něco řešit s místní policií, rovnou kontaktujte českou ambasádu. Zkoušeli jsme kvůli pojištění řešit krádež sami, ale tamní policie turistům nenaslouchá. Vstřícnější policisté byli, když jsme si přivedli tlumočníka, ale neochota byla i přesto zcela evidentní.
Rezervovat si ubytování stačí obvykle den předem, v extrémních případech i pár hodin. Jiná situace nastává během oslav lunárního roku, kdy jsou všechny hotely, hostely, Airbnb, homestaye a další zařízení beznadějně vyprodaná – a navíc o poznání dražší. Standardem ubytování ve Vietnamu jsou ručníky, pitná voda (ta z řádu pitná spíše není) a často i snídaně. Za noc jsme platily maximálně 200 korun.